Jaro je tady:

Letošní nástup rychlého jara mnohé překvapil, přírodu nevyjímaje. Snubní lety káňat na obloze, hnízdící pěvci a to vše o dost dříve než bývá zvykem. Možná se zdá, že na každoroční vyvěšování budek je již pozdě, ale jestliže jste s námi již jednou s budkami pro pěvce začali a nebo se chcete přidat tak věřte, že pro tuto činnost není nikdy pozdě. Pár starých prken, dutý kmen, pár hřebíků, trocha zručnosti a budka je na světě. Je docela možné, že se vám bude zdát, že vaše snažení zůstalo bez odezvy těch, pro které byla určena, ale s ohledem na to, že ptačí droboť hnízdí 2x do roka určitě bude hnízdní budka obsazena ve druhé hnízdní vlně, a když ne tak nezoufejte, ono příští jaro už tak nějak nesměle klepe na dveře. Nevíte-li si rady jak správně upravit vletový otvor nebo jakou velikost máte zvolit stačí navštívit stránky České ornitologické společnosti.

Nejen myslivostí živ je člověk:

§ trochu jinak aneb jak předejít problémům!

Téměř každý z nás zaznamenal v médiích, že od 1.7.2013 můžeme kácet dřeviny bez povolení příslušného obecního úřadu jen s doporučením, že kácet je vhodné v době vegetačního klidu. Takto zjednodušené vysvětlení vás snadno může uvést do problémů končícím finančním postihem.

Nově schválená vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování kácení, hovoří jasně. Bez povolení můžete kácet, ale pouze v případě, že se jedná „zahradu“, která je definována citovanou vyhláškou dle § 1 písm. C), kde je zahrada definována jako pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Ve všech ostatních případech je povolení nezbytné.

Plánujete-li z nějakého důvodu kácení dřevin, seznamte se raději ve vlastním zájmu s vyhláškou nebo svůj záměr konzultujte s příslušným pověřeným obecním úřadem. Rozhodně se vám to vyplatí

Q
 

Pseudovzteklina:

Nechceme nijak vnášet paniku mezi chovatele pejsků, ale pseudovzteklina, neboli Aujeszkyho choroba je virové onemocnění, kterým se může nakazit i váš pes. Největším a prakticky jediným přenašečem choroby na domácí zvířata je divoké prase. Nejohroženější je samozřejmě myslivcův nejvěrnější pomocník. S ohledem na nerespektování zákazu volného pohybu psů po honitbě tak každý chovatel vystavuje svého pejska smrtelnému nebezpečí, kterým bezesporu Aujeszkyho choroba je. Odhaduje se, že je nakaženo 20 až 30 % populace divokých prasat a tak s ohledem na jejich přemnožení není vyloučeno, že se touto chorobou může nakazit i váš pes. Od prvních příznaků nemoci pes hyne do 48 hodin. Nakazit se může pes nejen přímým kontaktem s divočákem, jeho krví nebo masem, ale i jeho močí a trusem. Nákaza v krvi a masu přetrvává až několik měsíců. Naštěstí tato choroba není přenosná na člověka.

Q

Témata k diskuzi:

Nemyslíme si, že jsou v myslivosti témata, které jsou tabu. Domníváme se, že je třeba hovořit i o tématech, o kterých si myslíme své, ale na veřejnosti o tom raději mlčíme. K anketě o lovu či nelovu dravců přibydou různé jiné, na více či méně palčivé témata. Na jedné straně snaha o likvidaci nepůvodních druhů, byť za několik století adaptovaných na naši přírodu a krajinu a na druhé straně nesmyslná podpora a ochrana nepůvodních druhů, jako je zákonná ochrana kormorána a volavky, druhů, které se vyskytovali jen v Podyjí a Podunají, krkavců, ale zejména rychle rostoucích nepůvodních dřevin jako náhrada za louky a lužní lesy pro ekologické vytápění. Modříny vadí, omezuje se jejich výsadba v lesních porostech, ale rychlerostoucí topoly a jiné cizokrajné dřeviny nevadí. Stejní lidé, stejní úředníci rozhodují o tom co je a není správné aniž by se zeptali veřejnosti a zjišťovali dopad na českou krajinu.

Q

2013

 Starý rok se loučí, nový začíná tak co víc přát. Štěstí, zdraví, bystré oko, pevnou ruku a nespočet mysliveckých zážitků. Jen s mysliveckou latinou a se Silvestrovskou nocí opatrně. Honitbou se nám totiž prohání Králík tygří (Rabitus tygris), který zadáví škodnou do velikosti vlka, tak pozor! a pejsky hezky při noze.

Smutná statistika:

Bez ohledu na počasí se nám přiblížil čas Vánoc. Smutná statistika letošního nepříznivého jara se ukázala na prvních společných honech. Pro mnohé neočekávané zklamání a otázka jak dál? Skončila snad éra společných honů na drobnou zvěř? Otázky na které neumí nikdo v současné době odpovědět, ale jedno je jisté. Intenzivní zemědělská výroba, přemnožená zvěř černá, škodná, nesmyslná ochrana dravců a nepříznivé počasí, které bylo nejspíš posledním pomyslným „hřebíkem do rakve“ pro zaječí a bažantí populaci. Populaci, která klesla pod kritickou hranici. Nám myslivcům nezbývá nic jiného než bojovat za přežití „posledních mohykánů“, kteří nám ještě v honitbách zbývají a to důslednou ochranou a intenzivním přikrmování v zimním období. Tady nejde jen o lov a s ním spojené kulturní dědictví zděděné po předcích, ale o zachování rozmanitosti druhů, které neodmyslitelně patří do naší kulturní krajiny.

Q

Podzim:  

Poslední podzimní sklizně kukuřice a řepy vrcholí. Pole zejí prázdnotou a pomalu se mění na hnědé lány ornice. V této době je nejvyšší čas založit jádro a dužnaté krmivo ke krmelcům spárkaté zvěře. Současně s tím kontrolovat stavy krmiva v zásypech a ostatních krmných zařízeních pro drobnou zvěř. Studené a deštivé jaro zanechalo spoušť na mláďatech a tak přírůstky zejména bažantí a zaječí zvěře jsou minimální, ale až první společné hony ukáží skutečný stav. To samé platí i o srnčí zvěři. Je spousta nevodících srn. Na jedné straně úbytek drobné a srnčího, na straně druhé zvýšený výskyt zvěře černé a škodné. Nářky nad přemnoženou škodnou nepomáhají. Každý z myslivců má na starosti krmné zařízení o které pravidelně pečuje, stará se o přísun potravy v zimních měsících, aby zvěř nestrádala. Měli bychom si uvědomit, že nářky nic nevyřeší. Je spousta možností jak lovit škodnou, ale spoléhat na náhodu při čekané neobstojí. Jedna z možností jsou nastražené pasti v blízkosti zásypů a krmelců pro drobnou, které můžeme pravidelně kontrolovat při obchůzce revíru, zejména při zimním přikrmování. Účelně rozmístěné sklopce po celé honitbě je jedna z možností jak zvýšený výskyt škodné částečně snížit. Další možností je norování uměle budovaných nor. Chceme-li nadále mít v honitbě dostatek drobné, aby nadále OMS měl zájem pořádat u nás zkoušky psů, pro které je zazvěření honitby nezbytné, musíme přiložit ruku k dílu. Bez zvýšené pozornosti a péči o drobnou by se mohlo snadno stát, že se společné hony stanou minulostí tak jako před padesáti lety hony na koroptve.

Q

Anketa:

Anketa o lovu či nelovu dravců byla na našich stánkách vyvěšena zhruba rok, nejde nám o to střílet jako smyslů zbavení po všem co má zahlý zobák a ostrý dráp. Rádi bychom tímto způsobem rozvířili debatu na toto téma. Domníváme se, že jednostranná ochrana jednoho druhu jde automaticky na vrub druhu jiného.

POZOR NA PSY a NA LIDI!!!

Ač se to nezdá v honitbě klepe jaro na dveře. Neobvykle teplé počasí v závěru prosince a první půlce ledna trochu popletlo přírodu a tak je to téměř k neuvěření, ale ve volné přírodě se objevili první mláďata zajíce. Klasický "březňák" (míněno zajíc narozen v měsíci březnu) si letos pospíšil. Nepouštějte v honitbě psy na volno a v případě, že mládě zajíce objevíte, nesahejte na něj. Stane-li se tak nechte ho na místě, zaječice si ho opět najde a v dnešní době, kdy je pach člověka téměř všudy přítomný je velká šance, že se o mládě postará. Příroda si nepospíšila jen při vrhu zajíce, zprávy od myslivců hovoří o tom, že již začal i tok výra, který je v krajních částech honitby sousedící s lesními komplexy také slyšet. Uvidíme co se zvěří udělá příroda v dalším období a zda mláďata zajíce z přelomu ledna a února ve zdraví dospějí. Díky intenzivnímu tlumení škodné a přikrmování je velká šance, že přečkají nástrahy zimy. Přesto nezapomeňte že zima ještě nekončí a dbejte na pravidelné přikrmování, aby byly krmelce a zásypy plné. Jedině tak má zvěř šanci přežít zimu v dobré kondici.

Mládě se rodí s hustou srstí, od narození vidí a je schopné se pohybovat. S nástrahami života v přírodě se umí vypořádat samo. S čím se bohužel neumí vypořádat je s neznalostí lidí, kteří se domnívají, že je mládě osiřelé a mají tendenci ho zachraňovat a sahat na něj. Dále se neumí vypořádat s volně pobíhajícími psy, které chovatelé bez rozmyslu a v rozporu se zákonem pouští na volno v honitbě. Buďte ohleduplní, vás také nikdo cizí nehladí.