2012
Srpen v přírodě:
Srpnové slunce nahrává zemědělcům do karet, z polí mizí řepka s obilím a pro zvěř začíná období strádání. Strniště mizí pod pluhy traktorů a v krajině začíná převládat barva ornice. Kulturní step se proměňuje ze dne na den v nehostinné místo bez krytu a potravy. Je nejvyšší čas se zásobit na dlouhé zimní měsíce a připravit plevy a obilný odpad do bažantích zásypů. Spolu se zakládáním do krmných zařízení provádíme poslední nutné opravy. Srpen je ideálním měsícem ke tlumení škodné, zejména liška je na obilném strništi nepřehlédnutelná. 1 a 16 srpnovým dnem je povolen lov jelení a daňčí zvěře. Při lovu důsledně dbáme pokynů hospodáře, zejména u srnců je důležité ověřit jestli již není splněný plánovaný odlov podle jednotlivých kategorií.
Q
Červen měsíc myslivosti:
O měsíci červnu se ne nadarmo říká, že je měsícem myslivosti. Pokročilé jaro zaznamenalo nové přírůstky, křehká a zranitelná mláďata zvěře a ptáků jsou všude kolem nás a tak více než kdy dřív je potřeba dodržovat klid v honitbě. Při procházce přírodou se pohybujte jen po cestách a vyznačených turistických trasách. Své zvířecí miláčky nechte na vodítku. V případě, že se setkáte, na první pohled, s "opuštěným" mládětem, nesahejte na něj. jeho matka je určitě nedaleko. Lidský pach, který ulpí na mláděti má za následek, že se již samice k mláděti nevrátí a to uhyne.
16. květen
Den jako každý jiný, ale ne pro myslivce. Uvedeným datem je povolen odstřel srnců a tak k celoročně povolenému odstřelu škodné a lončáka prasete divokého přibývá první trofejová zvěř. První na mušku se dostávají nevhodní jedinci pro chov, knoflíkáři, paličkáři, zpátečníci, rarity v podobě deforovaného paroží a parukáři. Při lovu dbejte v první řadě na bezpečnou střelbu. Nezapomeńte, že kulový náboj má smrtící účinky po celé dráze letu střely a tak jedna nepromyšlená minela může znamenat tragédii.
Přejeme hodně mysliveckých zážitků a Lovu zdar!
Blíží se jaro
Zima se zdá definitivně zažehnána a téměř jarní počasí láká ven na procházky. Venku jsou vidět páry držící se za ruce, skupinky lidí jak se přemisťují z bodu A do bodu B a jelikož je krásně tak proč nechávat pejska doma? Řeknete si ať se také proběhne, ale v tom je právě kámen úrazu. Opustíte-li "hradby" rodné vísky, dostanete se do volné přírody kde začínají platit jiná pravidla. Pravidla ochrany přírody, zákon o myslivosti a další. Ne, opravdu není naším úmyslem někoho strašit a vyhrožovat, ale s jarem začínají námluvy zvěře, příprava na hnízdění a vyvedení mláďat k čemuž je zapotřebí klid v honitbě. Nepouštějte své mazlíky z vodítka, určitě se vám to vyplatí. V honitbách mysliveckých združeních, národních parcích a rezervacích, prostě ve volné přírodě je ZÁKAZ VOLNÉHO POBÍHÁNÍ PSŮ. Děkujeme, že jste ukáznění a tento zákaz respektujete
Výzva MS Bažantnice Řevničov ohledně vyvěšování ptačích budek pokračuje:
Blíží se jaro a tak je třeba udělat to co jsme nestihli závěrem podzimu a to je vyčistit ptačí budky. Každý kdo se v minulém roce připojil k výzvě MS Bažantnice Řevničov, vyrobil a vyvěsil budky pro ptáky byl upozorněn, že budky se musí také včas vyčistit a to dřív než dojde k jejich novému obsazení. Co nás čeká? Inu obejdeme budky, vyčistíme je od starého hnízda a vystříkáme je dezinfekčním přípravkem. Ve starých hnízdech totiž přebývají různí parazité, kteří zde "čekají" na svého nového nájemníka. Pokud je budka poškozená tak ji samozřejmě opravíme a pak již jen čekáme zda bude znovu obsazena. Jelikož čekání s rukama v klíně není zrovna to co by nás uspokojovalo, chceme i letos pokračovat v rozvěšování budek pro ptáky. Proto vyzýváme všechny myslivce a "přírodomily": připojte se k výzvě MS Bažantnice Řevničov a pomozte spolu s námi jedné z ohrožených skupin mezi které určitě ptáci patří.
Q
Zpráva, která stojí za to číst!
www.novinky.cz/domaci/259001-myslivost-je-na-seznamu-kulturniho-dedictvi.html?ref=boxD
Norek americký (mink)
Nepůvodní invazní druh, který se raketově rozšířil do všech koutů naší republiky a to zejména díky ochráncům přírody, kteří nepřenesli přes srdce, že se "chudák" chová na farmách pro kožešinu. Jak uchránit chudáčka norka před kožkováním? Inu stačilo málo, stačilo jen vniknout na farmy a otevřít klece. Část norků, které se nepodařilo odchytit se velice rychle přizpůsobilo podmínkám a tím začala nebývalá apokalypsa. Druh, který nemá přirozeného nepřítele se vydal na svoji dobyvatelskou pouť naší přírody a uspěl. Nejčastěji se s ním můžete setkat podél rybníků a vodních toků, voda je jeho druhý živel. Vodní ptáci, kteří bezpečně hnízdili a vyváděli své mladé na ostrovech chráněných vodou před dravci, tak přišli o svoji přirozenou ochranu. Norek americký tak nemalou měrou přispívá likvidaci nejen vodního ptactva, ale i pěvců, kteří v hojné míře využívají pobřežní porosty pro hnízdění. Co tato malá kunovitá šelma dokáže si můžete přečíst na internetu. Stačí jen kliknout na odkaz pod fotografií a nebojte, není to ojedinělý případ.
Q
Mortalita zvěře v silničním provozu
Již ve filmu Osudy dobrého vojáka Švejka, kterého tak bravurně ztvárnil pan Hrušinský, padl výraz kterak jistého pána zachvátil osobní automobil. Posuneme-li se v čase do dnešních dnů tak jakékoli „zachvácení“ člověka automobilem okamžitě nasadí v hlavním vysílacím čase všechny televizní stanice a všechny deníky a okresní periodika. Záznamy o tom, kolik „zachvátí“ zvěře největší a nejpřemoženější predátoři silnic, motorová vozidla, nejsou téměř k mání! Na takovéto pozorování a výzkum nejsou prostředky a tak je k dispozici jen několik univerzitních průzkumů. Každý kdo se drží volantu a je to dnes téměř každodenní chléb mnohých z nás, ať se kroucením volantu živíme, nebo nás dopravuje do práce, může pozorovat, porovnávat a poskládat smutnou statistiku zvěře zahynuvší pod koly dopravních prostředků. MS Bažantnice Řevničov je převážně polní honitba a jak ubývá zejména drobná zvěř, mění se počty a druhová skladba usmrcené zvěře. V sedmdesátých letech minulého století v naší, honitbě co do počtu smutných statistik vedl zajíc následován bažantem, divokým králíkem a koroptví. Srnčí zvěř zaujímala významné místo v této smutné bilanci a s ohledem na stavy této zvěře ho zaujímá do dnes. Zatímco drobná zvěř pomalu ubývala její místo v pomyslném žebříčku střetů s motorovým vozidlem převzal ježek a kočka domácí, ta zejména v blízkosti obcí. Celková změna v druhové skladbě nastala s plošnou vakcinací lišky proti vzteklině. Za posledních několik let převzala pomyslné vedení úhynů pod koly vozidel liška a kuna. To samo o sobě o něčem hovoří, ale vlastní závěr si udělejte sami.
Q
Pěvci, ozdoba i démanty přírody
Podle statistik patříme mezi TOP 10, kde se zimní přikrmování pěvců stalo tradicí. Různé druhy krmítek můžete vidět za okny paneláků, ale nejen tam. Také parky a zahrady jsou v zimním období ozdobeny krmítky jak vánoční stromeček. Co krmit a co zásadně vynechat o tom je v literatuře popsáno mnoho stran a užitečné rady vidíme i v televizních pořadech. O tom jak krmit, které krmivo je vhodné pro který druh se můžete dočíst i na webových stránkách České ornitologické společnosti. Je však až s podivem, že téměř nikde se nedočtete o nebezpečí, která na ptačí drobotinu čeká u špatně umístěných krmítek. Maximálně jste upozorněni na toulavé kočky a jejich přístup ke krmítkům kde loví ptáky, kteří se ke krmítkům slétají. O predátorech z ptačí říše nepadá téměř ani slovo. Přesto se velmi často stává krmítko zásobárnou potravy zejména pro krahujce a jestřáby. Zvýšená koncentrace pěvců u krmítek neunikne pozornosti dravců, kteří ji dokáží bezezbytku využít. Možná namítnete, že v sadech, parcích a zahradách uprostřed měst a obcí toto nebezpečí nehrozí, ale zeptejte se třeba zkušených holubářů jaké trable zažívají s chovem. Mnozí již ani svá hejnka nechovají volně, ale ve voliérách, aby tak předešli ztrátám a s pěvci u krmítek tomu není jinak. Ve volné přírodě mizí drobná zvěř i ptáci a tak se dravci jednoduše stěhují za potravou. Přikrmování ptactva prostě mění návyky jiných druhů, například v Americe zjistili, že stěhovavý krahujec přestal odlétat a to jen díky tomu, že mu přikrmování pěvců u krmítek poskytlo slušnou špajzku na celou zimu. Přikrmování ptáků a rozvěšování ptačích budek má svoji dlouholetou tradici a smysl, ale než pověsíte krmítko, přemýšlejte.
Q
Lov do pastí
Pro snížení stavu škodné je zima ideálním období. Doba lovu škodné se řídí vyhláškou Ministerstva zemědělství. Lišku můžeme lovit celý rok, jezevce od 1. října do 30. listopadu a obě kuny od 1. listopadu do 28. února. Na první pohled jednoduchá věc, nalíčím past a jdu si pro chycenou škodnou, ale nenechte se mýlit. O tom, že to není tak jednoduché by mohli vyprávět už lovci mamutů. Lov pomocí nástrah a pastí má svoji historii a prošel svým historickým vývojem, počínaje dírou na mamuta přes tlučky a železa až k moderním lapacím zařízením. Aby byl lov pomocí pastí účinný a dosáhli jste úspěchu tak věřte, že jeden sklopec nestačí. Ne, že byste nebyli schopni do jedné pasti nic chytit, ale s ohledem na časovou náročnost je vhodné si pořídit více pastí různých druhů a rozmístit si je v pomyslné řadě, tedy v jakési šňůře ve které se v revíru s oblibou pohybujete, kde máte kupříkladu krmné zařízení a tam s ohledem na znalost terénu a výskytu jednotlivých druhů pasti rozmístit. Vyberete-li správné místo a zvolíte-li vhodnou návnadu začne vám období starostí. Lov do pastí zabere spoustu času, nalíčíte a sami jste „chyceni“. Nalíčená past vyžaduje pravidelnou kontrolu. Určitě se dočtete, že by se měla past kontrolovat každý den, ale chcete-li mít neustále zavětřené okolí pasti člověčinou, tak tím jen snížíte šanci na úlovek. Kontrolu je potřeba provádět pravidelně v rozmezí dvou, max. tří dnů, aby zvěř zbytečně nestrádala. V případě, že víte o tom, že se do revíru nedostanete, třeba s ohledem na týden zimní dovolené, pasti bezpodmínečně sklapněte a po návratu je znovu nastražte. Pasti umisťujte mimo turistické trasy a jinak atraktivní místa, vyhnete se tak spoustě nedorozumění a případné krádeži zařízení. Pasti si můžete vyrobit sami, nebo zakoupit ve specializovaných prodejnách.
Q
S lítostí v srdci oznamujeme všem známým a přátelům myslivosti, že dne 11. ledna 2012 ukončil svoji pozemskou pouť a odebral se do mysliveckého nebe, dlouholetý člen mysliveckého sdružení, pan Vlastimil Sedláček ve věku nedožitých 73 let.