2011

Myslivost a myslivec je od slova myslet

Jedna rána a je zaděláno...

Utopie pokroku si nevybírá a podepisuje se kde se dá. Stačí jedna rána a je na průšvih zaděláno. Moudří dali hlavy do hromady a je to tady! Nový zákon o zbraních a střelivu si pro nás vymyslel novinku ohledně střelby na vodní ptactvo a to v podobě ocelového broku. Sice do lovu kachen zbývá ještě chvilka času, ale nezapomeňte se připravit již nyní. Všeobecně známá věc o ocelových brocích, že nejsou až tak šetrné k hlavním loveckých zbraní je pravda a někteří z nás budou léty opotřebované zbraně, děděné po generace z otce na syna nechat doma odpočívat do doby honů na drobnou zvěř a nechat si zajít chuť na večerní tah a kachní hony. Případně budou muset nejen "přebít", ale i přezbrojit. Přechod na nové střelivo má šetřit životní prostředín a zamezit tak "zvýšené hladině" olova ve vodách. Jak moc se oproti olovu projeví zvýšení železa ve vodě studie neuvádí, ale fakt je, že je zde něco co prostě musíme respektovat ač si o tom myslíme své. Rozhodně nespoléhejte na to, že stačí ukázat dvě patrony s ocelovým brokem a zvesela ládovat olovo, omyl. Vzorky se mají odebírat přímo z ulovené zvěře a postih pro sdružení má být více než citelný. Proto se rozhlédněte po okolí a navštivte nejblišší prodejnu zbraní a střeliva, kde vám brokové střelivo s ocelovým brokem nejen prodají, ale i poradí tak jako třeba v Rakovníku nebo v Novém Strašecí

Červen měsíc myslivosti, 

možná se vám zdá toto heslo jako otřepaná fráze z doby dávno minulé, ale věřte, že je tomu opravdu tak. V červnu ožila příroda novými přírůstky, které neohrabaně stojí na svých nohách, nebo se chystají k prvnímu vylétnutí. Proto je důležité zachovat klid v honitbě. Při pobytu v přírodě se pohybujte výhradně po cestách a své psy mějte na vodítku. Dojde-li k setkání s mládětem, nesahejte na něj! Přestože se vám může zdát na první pohled osiřelé tak věřte, že jeho matka je někde na blízku. Nejčastěji se můžete setkat s malými zajíčky a srnčaty. Přikrčené, jakoby vystrašené a osamocené mládě má jedinou možnost jak se bránit, zůstat nepohnutě na místě. Zrovna tak mláďata ptáků, které již vylítla z hnízda ještě rodiče dokrmují a tak ztěžka poletující mládě nehoníme a nechytáme. Nejsou ztracení a sami, opravdu ne!

Samozřejmě že se může stát, že mládě osiří. Matku srazí auto, nebo uloví dravec a pak je potřeba podat pomocnou ruku, ale opravdu víte kdy a jak na to? Důležité je zachraňovat s rozvahou, protože zvíře, které si zvykne na člověka se už do volné přírody nedá vrátit.

Pomoc potřebuje zraněné nebo nemocné mládě, které je nevšímavé k okolí, krvácí, zvrací, má průjem nebo se třese. Dále mládě podchlazené, promoklé, které je v bezprostředním nebezpečí přejetí autem, napadení psem, kočkou nebo bezohledným člověkem, holátko vypadlé z hnízda. V případě, že chcete pomoci si dejte pozor abyste sami nepotřebovali lékařskou péči. Zraněné zvíře se může bránit, zvíře bez zjevného poranění, které ztratí plachost může být přenašečem nebezpečných chorob, proto dbejte na hygienu a pro jistotu se obraťte na odborníky, kontaktujte nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Pro nás je tu nejblíž Záchranná stanice AVES, Kladno – Čabárna, tel. 602 336 014, 723 468 462, kde můžete vše konzultovat a požádat o pomoc.

Pomozte, ale odchyt raději svěřte odborníkům!

Q

"Srnci jdou do květu"

Začíná květen, na srnčí říji ještě musíme nějaký měsíc počkat, ale doba lovu se kvapem blíží. Paroží, co by ozdoba "mužnosti" je již řádně vytlučeno, zimní kabát se mění v rezavěčervený letní šat a nám nezbývá než sledovat jak se blíží čas "zrání".

Podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb. Ministerstva zemědělství o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách lovu zvěře, je lov srnce obecného povolen od 16. května kalendářního roku. Rozhodnete-li se pro lov srnce již od tohoto datumu, s klidem zapomeňte na vábničku. Ta přijde ke slovu až od poloviny července kdy říje nabírá na síle. Při lovu se důsledně držíme plánu chovu a lovu. Před říjí se zaměříme zejména na srnce, kteří nejsou vhodní k dalšímu chovu. Zvýšenou pozornost věnujte bezpečnosti, zejména manipulaci se zbraní. Nezapomeňte, že je máj - lásky čas. Lidé se víc zdržují venku a je zde zvýšené riziko úrazu postřelením. Střílejte na jistotu, po každé ráně pečlivě zkontrolujte nástřel a jděte po stopě odbíhající zvěře, i když máte pocit, že jste minuli. Ne vždy musí po zásahu zvěř značit a jsou i známy případy, kdy po smrtelném zásahu srnec odskočil a bekal. Před stisknutím spouště si kus důkladně prohlédněte, aby na místo knoflíkáře nepadla srna.

Až vyrazíte na toho svého vytouženého srnce tak pevnou ruku, bystré oko a lovu zdar

Q 

Výzva MS Bažantnice Řevničov ohledně vyvěšení ptačích budek nezůstala bez odezvy:

Výzva všem příznivcům myslivosti a přírody vůbec, ohledně výroby a vyvěšení ptačích budek se setkala s příznivým ohlasem. Svoje snažení pomoci pěvcům našich zahrad, lesů a remízů jsme prezentovali nejen na našich stránkách (viz archiv 2011), ale i v tisku. Velké pomoci se nám dostalo také od OMS Rakovník, který výzvu MS Bažantnice podpořil a dále prezentoval u ostatních okresních mysliveckých spolků. Bez ohledu na to kolik bylo vyvěšeno budek bychom chtěli poděkovat všem, kteří přispěli svým dílem a pomohli tak najít vhodné místo pro vyvedení dalších generací již tak ohrožených druhů, jako pěvci bezesporu jsou.

Nechceme aby naše, ale i vaše, prostě snažení nás všech bylo jako plácnutí do vody. Rádi bychom spolu s vámi příští rok ve vyvěšování ptačích budek pokračovali a to s daleko větší podporou a propagací. Vyvěšením nových budek však nic nekončí, ale naopak začíná, nestačí jen budku vyrobit a vyvěsit. Nezapomeňte, že po skončení hnízdního období, nejpozději před začátkem nového je třeba budku vyčistit a připravit na novou hnízdní sezónu. Nemusíte se však bát, že zapomenete, my vám to na našich stránkách včas připomeneme.

Děkujeme všem za podporu a jestliže jste nestihli svoji budku vyvěsit nemusíte ještě věšet hlavu, vyvěšte ji ještě teď. Spousta ptáků vyvádí mladé vícekrát do roka a třeba ještě vaše dílo rádi obsadí.

Q 

Výzva MS Bažantnice Řevničov

Téměř v každém vesnickém stavení, či domácnosti, se najde na dvoře, nebo na půdě nějaké staré prkno, ze kterého se dá vyrobit ptačí budka, a proto MS Bažantnice Řevničov vyzývá všechny své členy, aby každý vyrobil a vyvěsil jednu ptačí budku. Budeme rádi, když se k naší výzvě připojí všichni myslivci, přátelé myslivosti a veškerá široká veřejnost, včetně kroužků mladých myslivců a skautů.

Prostě všichni, kteří mají pozitivní vztah k přírodě.

Nejen zvěř, ale i ptáci si v člověkem narušené přírodě nevystačí sami. Rušením starých sadů, mýcením přestárlých porostů a zkrášlováním zahrad tak čím dál tím více ubývá přirozených dutin, které pro svoje hnízdění využívali ptáci. Je sice několik druhů ptáků jako např. datel a strakapoud, který si svůj příbytek zřizuje každoročně, ale velká většina to neumí a je odkázána na pomoc člověka. Přestože má vyvěšování budek mnohaletou tradici, tímto jeho význam ještě stoupá. Výroba a vyvěšování budek nejsou jen doménou ornitologů. Svoji budku snad vyrobil a vyvěsil každý z nás. Budka se dá vyrobit téměř z jakéhokoliv materiálu, ale jen přirozený vzhled pomáhá ochránit její obyvatele před predátory, a že jich není málo. Z říše savců mezi nimi dominuje kočka a kuna, z ptačí říše pak straka a sojka, dále také strakapoud velký, ale tomu připočtěte k dobru, že každý rok za sebou zanechá dutinu pro jiné druhy ptáků. Každý druh má specifické požadavky na „bydlení" a podle toho by měla vypadat i budka. Sebelépe vyrobená budka není zárukou, že dojde k zahnízdění. Příčin může být několik. Malý vletový otvor, špatné stanoviště, nevhodné rozměry a další spousta faktorů. Chcete-li se vyvarovat zásadním chybám, doporučujeme vám „nalistovat“ webové stránky České společnosti ornitologické, kde najdete bližší podrobnosti - www.birdlife.cz/index.php?ID=201

Myslivecký kalendář: Březen

Zima se začíná pozvolna vytrácet a do přírody se pomalu vrací jaro. Začátkem března je nejvyšší čas na vyčištění hnízdních budek pro kachny. Staré hnízdo odstraníme, budku vydesinfikujeme a umístíme do ní novou podestýlku. Vhodnější je sláma než seno. (Ptáte-li se proč? Tak sláma má lepší tepelně izolační vlastnosti s ohledem na duté stéblo.) V březnu se již můžeme v honitbě setkat s prvními mláďaty zajíce, začíná snůška kachen a tok bažantů. Od poloviny měcíce můžeme na vhodných místech, zeména za soumraku, sledovat tah sluk. Do přírody se ze zimních stanovišť vracejí ptáci jako špaček, skřivan, holubi, čejky a další.  Zvěř pomalu přechází na zelenou stravu a tak krmelce a zásypy již nejsou navštěvované jako dřív. Přesto dbáme na to, aby byly pravidelně doplňované kvalitním krmivem. Nezapomínáme na sůl. Zejména samice spárkaté zvěře potřebuje v tomto období minerály pro bezproblémový vývoj plodu. Lov v březnu je omezen pouze na celoročně povolený odstřel škodné a lončáka prasete divokého.

Q

Proč připíjíme levou rukou?

Legenda o sv. Hubertovi, patronu myslivců je dostatečně známá. Každý kdo trochu tíhne k zelené kamizole ví, že se Hubertovi zjevil jelen se zlatým krucifixem mezi parohy a tento zážitek byl natolik silný, že se stal rázem bohabojným. Zanechal svého prostopášného života plného radovánek a loveckého veselí a oddal se službě bohu. No a jak je to s tím mysliveckým přípitkem se sklenkou v levé ruce? V dobách svého nespoutaného života plného vášně a loveckých hostin seděl Hubert u stolu a po jeho pravém boku seděla Diana, bohyně lovu. Náhle kdosi z družiny provolal slávu Hubertovi a pozvedl číši k přípitku. Hubert se v té chvíli věnoval vnadům krásné společnice a jeho pravá ruka objímala pas sličné Diany. Povznesl tedy číši k přípitku levou rukou. Od té doby připíjejí myslivci na počest svého patrona s číší v levé ruce.

Q

Myslivecký kalendář: Únor

Zvěř je už po dlouhé zimě značně vysílená, bez tukových zásob a tak dbáme zejména na klid v honitbě a důsledné přikrmování. Staráme se o to aby krmelce spárkaté zvěře byly plné kvalitního objemového krmiva a zásypy pro bažanty nezůstaly bez plev. Sebelepší krmení bez možnosti hrabání je jen jen polovičatá starost o tyto opeřence. Obleva a první příznaky jara v tomto měsíci jsou sice ještě nevýrazné, ale tam kde jsou osety větší plochy řepkou nám přibývají starosti. Převážně srnčí zvěř se stahuje na tyto plochy plné zelené řepky, kde vlivem náhlého přechodu na tuto pastvu dochází k průjmům a otravám často končících úhynem zvěře. O tom jak této situaci předcházet bylo popsáno již spousta papíru, ale 100% recept vám nikdo nedá. Někde se snaží  tyto plochy pravidelně procházet s loveckým psem a zvěř tak postupně vytlačit do jiné lokality, jinde v okolí polí začínají přikrmovat plevy a do ploch umisťovat na triangly otýpky se senem. Jsou to jistě jedny z možných kroků, ale tam, kde jsou systematicky rozmístěné a dobře zásobené krmelce kam si zvěř našla cestu již před začátkem zimy je pravidelné krmení a kvalitní krmivo nejlepší způsob jak  těmto problémům předejít. Sněhové přeháňky, obleva a někdy i déšť pak znehodnocují seno, které jsme předložili v otýpkách zajícům. Proto při pochůzkách vyvazujeme čerstvé seno a pokračujeme v ořezávání vhodných větví na ohryz. Využíváme obnovy na zjišťování stavů zvěře pro sčítání a využíváme relativní klid pro konání Výročních členských schůzí.
Lovu si v únoru moc neužijete, z možností je jen idividuální lov lišky, kuny a lončáka prasete divokého. Nezapomeňte, že posledním únorem končí lov kuny a ondatry pižmové.

Q

 Zimní leporelo

Sněhová peřina přikryla louky, pole i lesy. Zima se rozprostřela nad krajinou a mráz do ní zaťal své drápy. Čím déle zima trvala a čím více přibývalo sněhu, tím více doléhal hlad na zvěř a ptáky ve volné přírodě. Zvěři je ještě hej. Myslivci se pravidelně starají o přísun potravy po celou zimu, ale ptáčky zpěváčky sevřela nelítostná zima ve svém objetí a tím je donutila zbavit se strachu z lidí a lidských obydlí a vzít za vděk potravou co nabízejí různá krmítka. Spousta lidí krmí ptáčky přímo na parapetech svých oken a nevěřili byste jaký je nával. Z kraje zimy to vypadalo jako každý rok. Jako první se objevily u krmítka sýkorky. Malé modře pomalované modřinky , jejich větší příbuzné koňadry   i babky   s umouněnou tváří. Cvrkot z náletů na slunečnici a oříšky. Semínko do zobáčku a frrrr na větvičku k hostině, znova a znova. Sýkorky ale nejsou jediní návštěvníci! Hlavou dolů, hezky po okenní římse se k misce s hostinou spouští brhlík . Naláduje do sebe hned několik slunečnic a na chvíli odlétá, aby si za chvíli opět vyzkoušel svůj akrobatický sestup hlavou dolů. Koruna staré třešně náhle zčerná siluetami ptáčků. Hejno zvonců nalétá do misky s krmením a děsivém hašteření likviduje vše bez ohledu na pořádek. Pod stromem poskakuje několik kosů a jedna kosice, ale všude jen slupky ze slunečnice a nic pořádného k sezobnutí. No nic naplat. Ke slovu přichází lopata a na vyčištěný kousek zahrádky přibývají jablka, aby si také mohli dát do zobáku, a že si dávají. Opravdu! Sem tam se ve větvích se zvonky mihnou i vrabci, ale ta povědomá drzost "nádražních vrabců" je ta tam. Na okenní parapet si netroufají. Nevěří a nejsou sami. Samečci pěnkavy   jsou v dohledu, ale oknu, které je plné pamlsků se vyhýbají. Zrovna tak brkoslav severní   se svojí parádní šešulkou na hlavě, který se na chvíli posadil a z povzdálí pozoroval rej u krmení raději odlétá a víc se po celou zimu neukázal. Spolu s ním snad ve stejný den pozoruje okno dlask . Den za dnem je vidět ve větvích starého stromu, ale až teprve když pokročí čas, přibude sníh a mráz ještě pevněji sevře své pařáty, se odhodlá a usazuje se doprostřed prostřeného stolu a není sám. Severští přivandrovalci a cestovatelé v podobě pěnkavy jíkavce  mu dělá hašteřivou společnost, ale on se tím nenechává vyvést z míry. Ptáků je tolik, že chvílemi máte pocit, že jste uprostřed Hitschokova hororu. Na parapet přibývá další miska a prkénko se dvěma hřebíky. Na jednom je připíchnuto syrové sádlo a na druhém půlka jablka. Koncert ptáků, přehlídka barev všech těch fešáčků stále nekončí. Hlad útočí ze všech koutů a už i stydlivý stehlíci a za nimi čížek neodolá. Jejich hlad přemáhá strach z člověka a usedá vystrašeně na okno. Den za dnem nové návštěvy už s menším strachem a podívejme! Kosice sedí na prkénku s jablkem. Zobne a po každém soustu se nakloní a podívá přes sklo okna na ty co pomáhají utišit hlad a pomoci přežít. Nádherné divadlo života, které stojí za to žít. Dívat se a těšit se na jaro, na první jarní trylky ptáčků zpěváčků. Někteří se vrátí na sever, jiní naopak přiletí ze svých zimních stanovišť. Však můžete vidět sami, vždyť stačí tak málo.

Stopy ve sněhu

Zimní krajina je jako otevřená kniha, jak čítanka. Většina naší zvěře žije skrytě a tak se v honitbě spíš než se zvěří setkáme s jejími stopami.  Stačí jen trochu pozornosti a cviku a můžete číst. Každý živý tvor, který se projde po zasněženém poli, lese, nebo vaší zahrádce, za sebou zanechává stopy ve sněhu, které jsou pro myslivce, ale i rybáře a všechny ostatní lidi s očima dokořán, učiněná studnice moudrosti. Jak "stárne" sněhová peřina tak se stopy stávají méně a méně čitelné, asi jako písmena na starém dokumentu s vybledlým inkoustem. Další sněžení překrývá starý nečitelný text a na novém sněhu jak na novém listu papíru píší návštěvníci lesů a strání další dokument pro myslivce. Nově připadlý sníh, nazýváme obnova a tak máme novou možnost vyrazit do honitby a obeznat kde se zdržuje jaká zvěř.  Snadno tak zjistíme kudy prošlo srnčí, kde si pochutnával zajíc na zbytku vegetace, kde čárovala liška, nebo kde hopkala veverka mezi stromy. Sníh nám zanechává zprávy, které nám pomáhají zjistit početní stav zvěře, ale také přináší i smutné zprávy jako jsou pírka ve sněhu oznamující kde krahujec zasáhl do života pěvců, kde naposledy zavřeštil zajíc určený pro liščí hostinu, nebo který bažantí zásyp využívá jestřáb jako spižírnu. Pomáhá nám obeznat do které houštiny zalehla divoká prasata, jaká zvěř přicházi ke kterému krmelci a v jakém počtu a další spoustu dalších zpráv psaných mezi řádky. Mimo zimu moc možností ke sledování stop zvěře nemáme, jen snad po dešti na polní cestě, nebo v okolí studánek a vodních toků. Chcete-li se se stopařstvím seznámit víc je zima a její sněhová peřina ten ideální čas. Než však narazíte na první stopu tak se nejprve podívejte do myslivecké literatury, kde najdete nákresy stop, jinak budete zřejmě odkázáni na stopu vašeho pejska, nebo kočičky.

Q

Myslivecký kalendář: Leden

Tak a je to tady, je konec s povalováním a přejídáním se. Konec s petardami a šampíčkem. Starý rok skončil, nový začal, "král je mrtev, ať žije král".

Přejeme vám všem do roku 2011 hodně mysliveckých prožitků, osobních a pracovních úspěchů.