Jaro je tady:
Letošní nástup rychlého jara mnohé překvapil, přírodu nevyjímaje. Snubní lety káňat na obloze, hnízdící pěvci a to vše o dost dříve než bývá zvykem. Možná se zdá, že na každoroční vyvěšování budek je již pozdě, ale jestliže jste s námi již jednou s budkami pro pěvce začali a nebo se chcete přidat tak věřte, že pro tuto činnost není nikdy pozdě. Pár starých prken, dutý kmen, pár hřebíků, trocha zručnosti a budka je na světě. Je docela možné, že se vám bude zdát, že vaše snažení zůstalo bez odezvy těch, pro které byla určena, ale s ohledem na to, že ptačí droboť hnízdí 2x do roka určitě bude hnízdní budka obsazena ve druhé hnízdní vlně, a když ne tak nezoufejte, ono příští jaro už tak nějak nesměle klepe na dveře. Nevíte-li si rady jak správně upravit vletový otvor nebo jakou velikost máte zvolit stačí navštívit stránky České ornitologické společnosti.
Nejen myslivostí živ je člověk:
§ trochu jinak aneb jak předejít problémům!
Téměř každý z nás zaznamenal v médiích, že od 1.7.2013 můžeme kácet dřeviny bez povolení příslušného obecního úřadu jen s doporučením, že kácet je vhodné v době vegetačního klidu. Takto zjednodušené vysvětlení vás snadno může uvést do problémů končícím finančním postihem.
Nově schválená vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování kácení, hovoří jasně. Bez povolení můžete kácet, ale pouze v případě, že se jedná „zahradu“, která je definována citovanou vyhláškou dle § 1 písm. C), kde je zahrada definována jako pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Ve všech ostatních případech je povolení nezbytné.
Plánujete-li z nějakého důvodu kácení dřevin, seznamte se raději ve vlastním zájmu s vyhláškou nebo svůj záměr konzultujte s příslušným pověřeným obecním úřadem. Rozhodně se vám to vyplatí
Q
Pseudovzteklina:
Nechceme nijak vnášet paniku mezi chovatele pejsků, ale pseudovzteklina, neboli Aujeszkyho choroba je virové onemocnění, kterým se může nakazit i váš pes. Největším a prakticky jediným přenašečem choroby na domácí zvířata je divoké prase. Nejohroženější je samozřejmě myslivcův nejvěrnější pomocník. S ohledem na nerespektování zákazu volného pohybu psů po honitbě tak každý chovatel vystavuje svého pejska smrtelnému nebezpečí, kterým bezesporu Aujeszkyho choroba je. Odhaduje se, že je nakaženo 20 až 30 % populace divokých prasat a tak s ohledem na jejich přemnožení není vyloučeno, že se touto chorobou může nakazit i váš pes. Od prvních příznaků nemoci pes hyne do 48 hodin. Nakazit se může pes nejen přímým kontaktem s divočákem, jeho krví nebo masem, ale i jeho močí a trusem. Nákaza v krvi a masu přetrvává až několik měsíců. Naštěstí tato choroba není přenosná na člověka.
Q
Témata k diskuzi:
Nemyslíme si, že jsou v myslivosti témata, které jsou tabu. Domníváme se, že je třeba hovořit i o tématech, o kterých si myslíme své, ale na veřejnosti o tom raději mlčíme. K anketě o lovu či nelovu dravců přibydou různé jiné, na více či méně palčivé témata. Na jedné straně snaha o likvidaci nepůvodních druhů, byť za několik století adaptovaných na naši přírodu a krajinu a na druhé straně nesmyslná podpora a ochrana nepůvodních druhů, jako je zákonná ochrana kormorána a volavky, druhů, které se vyskytovali jen v Podyjí a Podunají, krkavců, ale zejména rychle rostoucích nepůvodních dřevin jako náhrada za louky a lužní lesy pro ekologické vytápění. Modříny vadí, omezuje se jejich výsadba v lesních porostech, ale rychlerostoucí topoly a jiné cizokrajné dřeviny nevadí. Stejní lidé, stejní úředníci rozhodují o tom co je a není správné aniž by se zeptali veřejnosti a zjišťovali dopad na českou krajinu.
Q
2013
Starý rok se loučí, nový začíná tak co víc přát. Štěstí, zdraví, bystré oko, pevnou ruku a nespočet mysliveckých zážitků. Jen s mysliveckou latinou a se Silvestrovskou nocí opatrně. Honitbou se nám totiž prohání Králík tygří (Rabitus tygris), který zadáví škodnou do velikosti vlka, tak pozor! a pejsky hezky při noze.
Smutná statistika:
Bez ohledu na počasí se nám přiblížil čas Vánoc. Smutná statistika letošního nepříznivého jara se ukázala na prvních společných honech. Pro mnohé neočekávané zklamání a otázka jak dál? Skončila snad éra společných honů na drobnou zvěř? Otázky na které neumí nikdo v současné době odpovědět, ale jedno je jisté. Intenzivní zemědělská výroba, přemnožená zvěř černá, škodná, nesmyslná ochrana dravců a nepříznivé počasí, které bylo nejspíš posledním pomyslným „hřebíkem do rakve“ pro zaječí a bažantí populaci. Populaci, která klesla pod kritickou hranici. Nám myslivcům nezbývá nic jiného než bojovat za přežití „posledních mohykánů“, kteří nám ještě v honitbách zbývají a to důslednou ochranou a intenzivním přikrmování v zimním období. Tady nejde jen o lov a s ním spojené kulturní dědictví zděděné po předcích, ale o zachování rozmanitosti druhů, které neodmyslitelně patří do naší kulturní krajiny.
Q
Podzim:
Poslední podzimní sklizně kukuřice a řepy vrcholí. Pole zejí prázdnotou a pomalu se mění na hnědé lány ornice. V této době je nejvyšší čas založit jádro a dužnaté krmivo ke krmelcům spárkaté zvěře. Současně s tím kontrolovat stavy krmiva v zásypech a ostatních krmných zařízeních pro drobnou zvěř. Studené a deštivé jaro zanechalo spoušť na mláďatech a tak přírůstky zejména bažantí a zaječí zvěře jsou minimální, ale až první společné hony ukáží skutečný stav. To samé platí i o srnčí zvěři. Je spousta nevodících srn. Na jedné straně úbytek drobné a srnčího, na straně druhé zvýšený výskyt zvěře černé a škodné. Nářky nad přemnoženou škodnou nepomáhají. Každý z myslivců má na starosti krmné zařízení o které pravidelně pečuje, stará se o přísun potravy v zimních měsících, aby zvěř nestrádala. Měli bychom si uvědomit, že nářky nic nevyřeší. Je spousta možností jak lovit škodnou, ale spoléhat na náhodu při čekané neobstojí. Jedna z možností jsou nastražené pasti v blízkosti zásypů a krmelců pro drobnou, které můžeme pravidelně kontrolovat při obchůzce revíru, zejména při zimním přikrmování. Účelně rozmístěné sklopce po celé honitbě je jedna z možností jak zvýšený výskyt škodné částečně snížit. Další možností je norování uměle budovaných nor. Chceme-li nadále mít v honitbě dostatek drobné, aby nadále OMS měl zájem pořádat u nás zkoušky psů, pro které je zazvěření honitby nezbytné, musíme přiložit ruku k dílu. Bez zvýšené pozornosti a péči o drobnou by se mohlo snadno stát, že se společné hony stanou minulostí tak jako před padesáti lety hony na koroptve.
Q
Anketa:
Anketa o lovu či nelovu dravců byla na našich stánkách vyvěšena zhruba rok, nejde nám o to střílet jako smyslů zbavení po všem co má zahlý zobák a ostrý dráp. Rádi bychom tímto způsobem rozvířili debatu na toto téma. Domníváme se, že jednostranná ochrana jednoho druhu jde automaticky na vrub druhu jiného.
Lovit dravce je zakázáno, ale jaký je váš názor?
Lovit, decimují zbytky drobné zvěře a zpěvné ptactvo (18)
Povolit regulovaný odlov z důvodu ochrany drobné zvěře a zpěvného ptactva (34)
Nelovit, jejich přínos převyšuje škody způsobené na drobné zvěři a zpěvném ptactvu (2)
Celkový počet hlasů: 58
POZOR NA PSY a NA LIDI!!!
Ač se to nezdá v honitbě klepe jaro na dveře. Neobvykle teplé počasí v závěru prosince a první půlce ledna trochu popletlo přírodu a tak je to téměř k neuvěření, ale ve volné přírodě se objevili první mláďata zajíce. Klasický "březňák" (míněno zajíc narozen v měsíci březnu) si letos pospíšil. Nepouštějte v honitbě psy na volno a v případě, že mládě zajíce objevíte, nesahejte na něj. Stane-li se tak nechte ho na místě, zaječice si ho opět najde a v dnešní době, kdy je pach člověka téměř všudy přítomný je velká šance, že se o mládě postará. Příroda si nepospíšila jen při vrhu zajíce, zprávy od myslivců hovoří o tom, že již začal i tok výra, který je v krajních částech honitby sousedící s lesními komplexy také slyšet. Uvidíme co se zvěří udělá příroda v dalším období a zda mláďata zajíce z přelomu ledna a února ve zdraví dospějí. Díky intenzivnímu tlumení škodné a přikrmování je velká šance, že přečkají nástrahy zimy. Přesto nezapomeňte že zima ještě nekončí a dbejte na pravidelné přikrmování, aby byly krmelce a zásypy plné. Jedině tak má zvěř šanci přežít zimu v dobré kondici.
Mládě se rodí s hustou srstí, od narození vidí a je schopné se pohybovat. S nástrahami života v přírodě se umí vypořádat samo. S čím se bohužel neumí vypořádat je s neznalostí lidí, kteří se domnívají, že je mládě osiřelé a mají tendenci ho zachraňovat a sahat na něj. Dále se neumí vypořádat s volně pobíhajícími psy, které chovatelé bez rozmyslu a v rozporu se zákonem pouští na volno v honitbě. Buďte ohleduplní, vás také nikdo cizí nehladí.