Myslivecký slovník:
Myslivecká mluva
Jako každý obor má i myslivost svoji mluvu, která je pro lidi, kteří se myslivostí nezabývají tak trochu "oříškem", protože předpokládáme, že na naše stránky zavítají i "nemyslivci", připravili jsme pro vás abecední "slovník" mysliveckých výrazů a jejich srozumitelný výklad. Různé druhy literatury uvádějí, že se jedná o 1500 až 2000 výrazů. Zatím prosím vezměte za vděk tímto drobným dílkem, které budeme průběžně doplňovat a uvidíme kam až se dostaneme.
Nejprve začneme otázkou: Kdo je myslivec?
Myslivec je člověk, který se stará o zvěř v honitbě. Pečuje o její chov a současně reguluje početní stavy tak, aby nedocházelo k přemnožení některých druhů zvěře a tím k nadměrným škodám na lesních porostech, nebo zemědělských plodinách. Lovem odstraňuje jedince, kteří nejsou zárukou kvalitního chovu.
A
adjunkt - učeň nebo praktikant u myslivce
B
bachyně - samice prasete divokého
bakadla - oči zajíce
balistika - nauka o dráze střely
barva - krev zvěře
běh - noha zvěře
borlice - myslivecká trumpeta
C
Č
čabraka - bělavé plochy srsti na plecích muflon
čárování - stopa lišky
černá zvěř - divoká prasata
čiplena - mladá samice spárkaté, která ještě neměla mladé, s vyjímkou zvěře černé
čiřikání - hlas koroptve
D
dohledávka - hledání postřelené drobné zvěře za pomoci psa
dosled - hledání postřelené spárkaté zvěře
dvojka - lovecká zbraň se dvěmi hlavněmi vedle sebe, převážně broková
E
F
fialka - pachová žláza na hřbetní straně kořene oháňky lišky
G
grandle - zub (špičák jelena) upravený zlatníky na exkluzivní myslivecký šperk
H
háčky - zahnuté konce růžků kamzíků, dolní část se nazývá kořen
háky - zuby (špičáky) samice (bachyně) prasete divokého
halali - slavnostní fanfára k uctění zvěře na výřadu
honcování - období páření zajíců
hubertka - kůstka v srdci spárkaté zvěře s vyjímkou černé
hřeben - hřbet prasete
CH
chrutí - období páření divokých prasat
I
J
janek - žertovný název pro zajíce
jednuška - lovecká zbraň s jednou hlavní, na jednu ránu
jelenice - kůže z jelena
K
kaliště - bahení lázeň prasat
kaňkování - období páření u kun a lišek
kazatelna - myslivecké zařízení pro pozorování a lov
kelka - ocásek jelena
kelce - horní špičáky jelena, zřídka i u srnčí zvěře
klektání - cvakání zubů (zbraní) u divočáka
klín - ocas bažanta
klovec - zobák ptáků
kňour - samec prasete divokého
kořen - dolní část růžků kamzíků, vrchní zahnutá se nazývá háčky
kozlice - lovecká zbraň se dvěmi hlavněmi nad sebou, může být broková, kulová,
kulobrok
krmelec - zařízení pro přikrmování zvěře
L
leč - část honitby, kde se provozuje společný lov
liz - zařízení pro umístění soli pro zvěř
lízák - jazyk zvěře
lončák - mladý divočák v druhém roce života
lýčí - pokožka, která chrání a vyživuje paroh v době růstu
M
markazín - mládě prasete divokého
myslivecká latina - vyprávění mysliveckých příběhů s "neskutečným", přehnaným
dějem
N
nora - skrýš vyhrabaná v zemi, kde se zvěř ukrývá a odchovává mladé
O
obora - oplocená část lesa, která slouží k intenzivnímu lovu zvěře
oboroh - krmné zařízení na seno
obnova - čestvě napadlý sníh
ochoz - (veksl) pěšina vyšlapaná zvěří
omalovánky - otěr divočáka o strom po opuštění kaliště
P
parohy - kostěné útvary na hlavách samců jelenovitých, které se každoročně
obnovují
píchák - zobák sluky lesní
pírko - ocásek zajíce, králíka a divokého prasete
posed - myslivecké zařízení určené pro pozorování a lov
poslední hryz (zob) - pocta vzácnější ulovené zvěři, kdy se zálomek vkládá
do svíráku (klovce)
prut - ocas psa
přezka - pohlavní ústrojí u samic šelem, medvědice, liška, vlčice a ostatní
R
ráže - kalibr střelné zbraně
ráže - varlata srstnaté zvěře a psů
revír - oblast vyčleněná pro mysliveckou činnost
rohy - duté kožovité výrůstky na hlavách samců a samic některých druhů zvířat
rochání - hlasový projev daňka v říji
rudl - skupina několika kusů spárkaté zvěře
růže - kruhovitý dolní okraj parohu s perlením
ryj - rypák divokých prasat
rýdovák - ocas dravých ptáků
Ř
říje - období páření spárkaté zvěře
S
sekáč - samec prasete ve třetím roce života
sele - mládě prasete divokého
sklopec - past na odchyt škodné
slanisko - zařízení do kterého se umisťuje sůl pro zvěř
slech - ucho zvěře
spárkatá - označení pro lovné přežvýkavce a prasata a) parohatá, b) rohatá,
c) černá zvěř
srnče - mládě srnčí zvěře
střapec - delší srst na břiše samců v okolí žíly u spárkaté
světlo - oko zvěře
svírák - tlama
svírka - vnější samičí ústrojí u spárkaté zvěře
Š
štětina - srst prasete divokého
T
tlupa - skupina několika kusů spárkaté zvěře
toulce - rohy muflona
troják - lovecká zbraň s uspořádáním hlavní dvě vedle sebe a jedna pod
U
V
veksl - (ochoz) pěšina vyšlapaná zvěří
větrník - nos u spárkaté zvěře
vlna - srst zajíce a divokého králíka
vysoká - vysokou nazýváme zvěř jelení
výřad - vzdání pocty ulovené zvěři po společném honu
vytloukání - odstraňování lýčí z vyzrálého parohu
W
winchester - výrobce zbraní a střeliva
X
Y
Z
zástěrka - delší srst v okolí svírky u spárkaté
zásyp - krmelec pro pernatou zvěř
zbraně - zuby (špičáky) divokých prasat, ve spodní čelisti se nazývají páráky, v horní
klektáky
závazák - typ mysliveckého nože
zejk - zobák dravého ptáka
Ž
žíla - samčí pohlavní orgán